V zimní pauze zaznamenal kádr žďárského týmu jednu citelnou ztrátu, když do Blanska odešla dlouhodobá brankářská jednička Tomáš Jícha. Právě s ním vám nyní přinášíme rozsáhlý rozhovor na rozloučenou.

Jaký moment z působení v tomto klubu pro tebe znamenal nejvíc?

Těch momentů je spousta, ale asi největší euforie byla po zápase s Jihlavou letošní sezonu v MOL cupu a hlavně spousta nezapomenutelných zážitků z kabiny a různých setkání.

Byl nějaký okamžik, který tě nejvíc zklamal nebo který byl pro tebe nejtěžší?
Bohužel ano, největší zklamání bylo, když jsme v sezoně 22/23 dostali nabídku postupu do MSFL a byli jsme jako tým přesvědčeni, že na to máme. Zasloužili jsme si postoupit za výkon všech kluků po celý rok, ale bohužel se z pochopitelných důvodů vedení rozhodlo postup odmítnout.
Je někdo – trenér, spoluhráč nebo třeba i někdo z realizačního týmu – kdo na tebe měl zásadní vliv?

Těžký jmenovat konkrétně, jelikož jsem se všema klukama strávili spoustu času na hřišti i mimo něj a jako celek jsme se ovlivňovali navzájem. Možná bych jmenoval Davida Novotného, díky kterému jsem si uvědomil, že vzdělání je hodně důležité a také Honzu Nedvěda, který i přes svůj věk dokáže na hřišti každý den odmakat víc, než kdokoliv s týmu. Samozřejmě nesmím zapomenout na Přemu Severu, se kterým jsme naladěni na stejnou vlnu.

Co rozhodlo o tom, že ses rozhodl přestoupit do vyšší soutěže právě teď? Bylo to dlouhé rozhodování?

Bylo to dlouhé rozhodování, ve Žďáru jsem strávil krásných 5,5 let, ale všechno to tak nějak do sebe zapadalo. Mohl se vrátit Honza Šenkýř, který v Třebíči ukázal, že chytat umí výborně, Blansko mám z Brna blíže, líbil se mi jejich styl hry a zároveň máme doma mezi bratry nedokončenou práci :D Proti staršímu bratrovi Martinovi jsem chytal, mladší Filip si s ním ještě za Žďár také změřil síly a poslední bratrský souboj nás snad čeká letos v zápase proti Rosicím, kde Filip nyní chytá.

Když se ohlédneš zpět, co považuješ za svůj největší posun – ať už po sportovní nebo osobní stránce?

Po sportovní stránce určitě to, když jsem se začal naplno věnovat v naší brankářské škole Just4keepers trénování mladých brankářů. Začal jsem tak nějak o všem na hřišti přemýšlet jinak. Po osobní stránce to určitě bylo období na vysoké v Brně.

Jaké máš očekávání a cíle v novém klubu a v nové soutěži?
Chtěl bych týmu pomoct k zisku co nevíce bodů, kluci jsou šikovní, takže by to snad neměl být problém.
Je něco, co bys vzkázal mladým hráčům z našeho klubu? Přece jenom je přestup do vyšší soutěže dobrý příklad, ať na sobě pracují.

S mladými brankáři ve Žďáře jsem o tom již mluvil, protože je i nadále trénuji, ale všem ostatním bych rád vzkázal, aby hledali řešení, ne výmluvy :) Mladí kluci, které ve Žďáře trénuji, mají skvěle našlápnuto směrem do Áčka, ale i vyšších soutěží, takže doufám, že se to některým povede a budu se je snažit ovlivnit, dokud to půjde.

Jaký je to pocit, být další se jménem Jícha, který ze Žďárského klubu odchází do vyšší soutěže? Poradil ti třeba něco tvůj brácha Filip, kterému se později povedlo nakouknout i do druhé ligy?

Ještě musím zlanařit staršího bratra do Žďáru, aby to bylo komplet, u otce už bych to raději neriskoval :D S Filipem jsme se o tom bavili, ale žádné konkrétní rady si nepamatuju, on radí spíš ohledně fyzikálních zákonů.

Je možnost, že tě ještě někdy uvidíme ve Žďárském dresu?

Těžko říct, třeba u 150 let fotbalu, nebo za pár let, kdo ví.

Chtěl bys na závěr ještě něco vzkázat fanouškům?

Chtěl bych poděkovat za veškerou podporu a vyzvat ty, kteří nechodí tak často, aby se přišli podívat, protože tým ve Žďáre je hodně kvalitní a ten fotbal bude určitě bavit. Já dorazím hned, jak se nám nebudou krýt zápasy

Na konec bych rád dodal krátké poděkování, protože si to všichni zaslouží. Fotbal ve Žďáru je na skvělé úrovni, áčku se daří, mládež je ve výborných soutěžích a zázemí klubu se pořád rozrůstá. Zásluhu na tom má skvělý předseda Radim Chmelíček, který k sobě vybral tým super lidí. U áčka bych chtěl poděkovat tréňovi Vencovi Pohankovi, i když jsme občas měli odlišné názory, dělá to dobře a tréninky mají kvalitu a směr. U áčka stojí za zmínku také celý realizační tým, který pro kluky vytváří servis, jenž není samozřejmostí, takže díky Nepi, Dodo a Karlíku - bez vás by to nešlo. A všem klukům z týmu, protože taková parta se jen tak nevidí.