Za realizační tým hodnotil podzimní část sezóny Jiří Havlík.

Čemu jste věnovali v posledním půlroce nejvyšší pozornost v tréninkovém procesu?

Z několika důvodů to musela být fyzická kondice. Jak budu zmiňovat níže, v letní přípravě jsme toho příliš nenatrénovali, a museli tak pracovat s fyzičkou na úkor fotbalových dovedností. Pak už jsme se mohli věnovat těm věcem, kterým jsme chtěli, a to variabilitě na hřišti. Máme velice kvalitní hráče na svých postech, ale pokud někdo z nich vypadne, trápíme se, a potřebujeme více možností naší hry. Samozřejmý byl trénink útočných i obranných dovedností, stejně tak týmové souhry. K tomu nám sloužili i postové tréninky napříč kategoriemi a mohli tak pracovat na klubové koncepci. Z fyzického hlediska jsem se kondici věnovali i na silových trénincích, které jsme do našeho plánu zařadili.

Co se vám dařilo a co se naopak tolik nedařilo?

Ze začátku soutěže to byla jednoznačně tréninková docházka. Ta byla v letní přípravě a začátku soutěže tristní. To nás také stálo několik bodů. Nebyli jsme na soutěž vůbec připraveni a dlouho nám trvalo se do poctivého tréninkového procesu dostat. Postupem času se ale situace zlepšila a s tím přišla i předváděná hra. Tým je velice silný, ale v některých zápasech se nám nedařilo svůj potenciál naplno ukázat. O opaku nás přesvědčují výkony proti Spartě nebo Kroměříži.

Chybí vám něco, co byste chtěli zařadit do tréninkového procesu?

Kondiční tréninky už jsme do programu zařadili. Tam se chci zaměřovat i na kompenzační cvičení a práci s bolestmi pohybového aparátu. Zajímavé by mohly být i workshopy nebo přednášky o stravování nebo psychické stránce ve sportu.

Jak fungovala spolupráce s ostatními týmy, především s těmi ročníkově nejbližšími?

V případě potřeby jsme si mohli vypůjčit hráče z U14, za což jsem extrémně rád. Jejich počty jsou nadstandardní, a tak mohou vypomoci nám z důvodu nemocí apod. Mladší kluci si aspoň vyzkouší rozdílnou konkurenci a prověří svoje schopnosti. Žádosti z U17 nepřišly, ale myslím, že naši kluci by i tento posun zvládali. Jsme domluvení na budoucí spolupráci, ale vše se bude řešit až dle nutnosti v jarní části sezony.

Od letošní sezóny používáme v klubu moderní technologii kameru Veo. Jak pracujete s videem ve vaší kategorii a jak na to reagují hráči?

Je to skvělá možnost, jak si zápas rozebrat a podívat se na pozitivní i negativní okamžiky hry. Je vidět, že hráči se chtějí podívat na svůj výkon a třeba se pochlubit na sociálních sítích, co se jim v zápase povedlo. My trenéři spíš hledáme ty negativní věci a co můžeme zlepšit do budoucna. Každopádně se všichni můžeme podívat na zápas s nadhledem, bez emocí, protože na hřišti nebo ze střídačky můžeme vnímat situace rozdílně.

Co vnímáte jako pozitivní v rámci fungování klubu?

Klub se stará o vzdělávání trenérů a jejich působení v daných kategoriích. Počet trenérů je ale stále malý a čím víc jich v klubu bude, tím lépe. Je vidět, že práci, kterou v klubu děláme nese ovoce a hráči se dostávají do vyšší úrovní fotbalu jako jsou krajská fotbalová centra. K tomu pomáhá i klubová koncepce, na které se snažíme pracovat napříč kategoriemi.

Kdy zahájíte přípravu na jarní sezónu. Kolik máte v plánu zápasů, turnajů?

Zimní příprava bude dlouhá, začínáme hned 6. ledna a v plánu máme do začátku soutěže čtyři přátelská utkání. Do toho se zúčastníme i halového turnaje ve Žďáře.

Nejvydařenější zápas podzimu: Jednoznačně se nám nejvíce vyvedl zápas s Kroměříží. V tom zápase se nám zkrátka povedlo, na co jsme sáhli. Změny v týmu byly na klucích znát a předvedli famózní týmový výkon. Odměnou jim je výsledek 8:1 proti silnému soupeři.

Nejhorší zápas podzimu: Začátek sezóny pro nás nebyl příznivý hned v několika zápasech, u silnějších soupeřů by se dalo hovořit o zaslouženém výsledku, ale vlastní hrou jsme si prohráli zápas proti Kuřimi (se vší úctou k soupeři).

Nejlepší hráč: Máme silnou osu týmu, která dokáže hřišti dominovat. Ne vždy se ale sejde výkon i chuť hrát, takže jsem rád, že se o výsledky perou i ostatní na hřišti. Smutka nás gólově táhne, ale je pozitivní, že se o góly starají i další hráči. Vyzdvihnout musím ale i obranné výkony Podborského.

Závěrem – poděkování:

Chci poděkovat všem hráčům. Jejich přístup, práce, nadšení a radost pro fotbal je důvod, proč máme tuto práci tak rádi. V další řadě to jsou rodiče, kteří své děti podporují nejen ve sportu, ale i mimo něj. Spousta kluků do Žďáru dojíždí a bez pomoci rodičů by se to neobešlo. A samozřejmě děkuji vedení klubu, za podmínky, které vytváří pro hráče, trenéry, rodiče, fanoušky i nestranné diváky. Jsem rád, že jako klub máme v našem městě místo a můžeme se podílet na rozvoji mladých sportovců.