Podzimní část divize staršího dorostu je u konce. My jsme ji zhodnotili s kapitánem U19 Davidem Polívkou. Řeč přišla i na jeho další působení v dospělém fotbale.

Ahoj Davide jako klubový srdcař jsi prošel všemi kategoriemi od U6 až po současnou U19. Jak na tyto roky vzpomínáš?

Ahoj, byly to nezapomenutelné roky. Měl jsem štěstí na skvělou partu kluků, se kterými jsem si užil spoustu krásných momentů na hřišti i mimo něj. Obrovský vliv na mě měli také trenéři, kteří mi nejen předali důležité fotbalové dovednosti, ale zároveň mě naučili to, co považuji za nejdůležitější - disciplínu, která se bude hodit do života. Tyhle roky mě změnily nejen jako hráče, ale i jako člověka, protože jsem pochopil, co znamená slovo respekt a pokora. Myslím, že právě tohle jsou hodnoty, na které si musí každý přijít sám.

Vždy jsi od nejmenších kategorií patřil k nejlepším střelcům. Kromě tréninků jsi proto dělal ještě něco navíc?

Pár ocenění jsem za mládežnické kategorie posbíral, ale musím říct, že to nebylo jen o mně. Mnohem větší podíl na tom měli i moji spoluhráči, kteří mi pomohli dostat se k těmto příležitostem, a za to jsem jim vděčný. Co se týče tvé otázky, před dvěma lety, když jsem měl slabší období, jsem si uvědomil, že musím na sobě víc zapracovat a zlepšit určité dovednosti, abych se vrátil zpět do formy. Začal jsem hledat cvičení na internetu, koupil si potřebné vybavení a začal trénovat víc než dřív. Postupně jsem viděl pokrok, což mě motivovalo pokračovat v tom doteď. Jsem vděčný i Zdendovi Vokounovi, který si na mě najde čas, i když nemusí, a pomáhá mi s tréninkem.

Nemrzí tě s odstupem času, ať o tebe byl velký zájem, že jsi nepřestoupil v žácích do Jihlavy stejně jako několik tvých vrstevníků?

Ne, nemrzí mě to. V té době jsem měl jasno a byl jsem přesvědčený, že chci pokračovat ve Žďáře. Věděl jsem, že když budu pokračovat v tréninku, šance přijdou i tady, v žďárském áčku. A tenhle pocit mám i teď.

Byl jsi tedy spokojen s tréninkovým procesem v klubu FC ŽĎAS?

Ano, jsem zde velmi spokojený, máme zde kvalitní zázemí a trenéry. A věřím, že po opravě hlavního hřiště to bude ještě lepší.

Teď se vraťme k této sezóně U19. Začněme letní přípravou.Jak probíhala?

Letní příprava byla náročná, ale zároveň důležitá. Byla zaměřená na zlepšení fyzické kondice, týmové souhry a taktiky. Bylo to složitější, protože k nám přišli kluci z U17, takže na začátku to bylo o hledání vzájemné souhry. Postupně jsme si ale sedli, což bylo pro nás klíčové. Přípravná utkání nám ukázala, na čem jsme a co je potřeba zlepšit, abychom se mohli co nejlépe připravit na začátek soutěže.

Jaké cíle jste si s trenéry vytyčili?

Cílem bylo zlepšit týmovou hru, zlepšit individuální výkony a samozřejmě posunout se výkonnostně dál. Chtěli jsme být konkurenceschopní a bojovat o přední příčky v tabulce.

Podzim vás zastihl s nelichotivou bilancí, kdy jste všechny zápasy venku prohráli.Co na to říkáš?

Bylo to zklamání, a beru vinu i na sebe. I když jsem do letní přípravy dal všechno, moje výkony v některých zápasech nebyly na požadované úrovni a na tom musím určitě zapracovat. Musím podávat konzistentní výkony. Co se týče týmu, musíme se soustředit na naše chyby a pracovat na tom, aby se podobné věci v druhé polovině sezóny neopakovaly. Věřím, že na to máme, a že výsledky obrátíme na naši stranu.

Mrzel tě nějaký zápas, kde jste ztratili body?

Když to vezmu popořadě, určitě mě mrzí ztráta bodů s Boskovicemi. V tom zápase nás bohužel oslabila brzká červená karta a poločasový výsledek 0:4. I když jsme to ve druhé půli stáhli na 2:4, věřím, že kdybychom nehráli v deseti, mohli jsme bodovat. Další zápas, který mě mrzí, je utkání v Líšni. Předváděli jsme skvělý první poločas, vedli jsme 1:0 a vypadalo to, že bychom mohli urvat první venkovní body, bohužel se po pěkné akci Líšeň v 55. minutě vrátila do zápasu a o chvíli později se prokázalo pravidlo „ nedáš dostaneš “, když jsme šli do samostatného úniku a nepřekonali brankáře. Poté jsme z brejku inkasovali na 2:1, a i když jsme se snažili srovnat, přišel gól na 3:1 a bylo po zápase. Nesmím zapomenout na zápas s Vyškovem (0:7), na který bychom asi všichni nejradši zapomněli. Byl to jeden z našich nejhorších výkonů.

Ty jsi byl nejlepším střelcem týmu se sedmi brankami. Jsi spokojen? Mohlo jich být více?

Sedm branek je pro mě dobrý výsledek, ale samozřejmě by to mohlo být lepší. Jsem ale rád, že se střelecky chytili i další kluci z týmu. Taky doufám, že konečně přijde ta první branka pro Dočyho. Vím, jak na sobě maká a věřím, že se mu to brzy podaří.

Jak by jsi celkově zhodnotil podzimní sezónu a s čím půjdete do jara?

Podzim nebyl ideální, ale ukázal nám, na čem musíme zapracovat. Věřím, že jsme se jako tým posunuli i přes ty prohry. Do jara půjdeme s cílem zlepšit naši hru, více bodovat a urvat se z toho spodku tabulky. Budeme rádi, když nás lidi přijdou podpořit a pomůžou nám k lepším výkonům.

Letos v červnu jsi si připsal v Humpolci i první start za Áčko mužů v Divizi, jak na to vzpomínáš?

Byl to nezapomenutelný zážitek. Vážím si té příležitosti, že jsem si poprvé vyzkoušel chlapský fotbal. Byla to pro mě obrovská výzva, a musím přiznat, že mě překvapil obrovský rozdíl mezi dorosteneckým a mužským fotbalem.

Je tvým cílem od příštího sezóny, hrát a nastupovat za Áčko pravidelně?

Mým cílem je rozhodně hrát za áčko pravidelně. Bohužel mě teď trápí zdravotní problémy, konkrétně chronický zánět průdušek, což mi momentálně komplikuje přípravu. Snažím se dělat vše pro to, abych se vyléčil a dostal zdraví zpátky do formy. Doufám, že se situace zlepší a že se budu moci soustředit na fotbal.

Můžeš nám prozradit jaké máš koníčky a jakou školu studuješ?

Ve volném čase se rád věnuji různým sportům. Hokej jsem hrál závodně 11 let a i dnes mám radost, že se mi podaří dostat alespoň jednou týdně na led. Kromě hokeje se věnuji také florbalu, tenisu a mnoho dalším. Co se týče školy, jsem momentálně ve 3.ročníku na Střední průmyslové škole ve Žďáře, konkrétně studuji obor ekonomika a podnikání.

Chtěl by jsi ještě něco sdělit závěrem?

Na závěr bych rád poděkoval konkrétně Michalovi Kadlecovi. Měl velký vliv na můj fotbalový růst, a za to mu jsem velmi vděčný. Přeji mu hodně štěstí a úspěchů v jeho dalším angažmá a ať se mu i nadále daří, jak v trenérském, tak i v osobním životě.

Děkuji za rozhovor a ať se ti daří.

Děkuji za rozhovor a za možnost podělit se o své myšlenky. Přeji všem hodně štěstí a úspěchů ve fotbale i v osobním životě!