Ve skupině jsme nejdříve narazili na tým z Polska Miedž Legnica. Ospalý začátek jako při JAKO Cupu se neopakoval a konečné vítězství 6:0 nás drželo ve hře o první místo v tabulce. Následující zápas proti Viktorce Plzeň nás ale vrátil zpět na zem a prohra 1:7 toho byla důkazem. Kluci z Plzně byli lepší na míči, v rychlosti, ale hlavně ve hře tělem. Poslední zápas s Hradcem Králové byl jak na houpačce, vedli jsme, pak zase rychle prohrávali, dokázali jsme srovnat, ale další branku už jsme nevstřelili ani z těch největších tutovek. Remíza 4:4 a horší skóre znamenalo třetí místo ve skupině a boj o 9.- 12. místo.
Po obědové pauze jsme nastoupili proti výběru z Pardubického kraje. Rychle jsme se ujali vedení, pak sice přišlo herní trápení, ale nakonec jsme vydřeli výhru 4:3. V následujícím zápase jsme se utkali s kým jiným, než se starým známým týmem FK Pardubice. Opět jsme rychle vedli 2:0, pak jsme přestali hrát, běhat, začali jsme odkopávat balony, Pardubice vyrovnaly hru a začaly nás přehrávat. Závěrečný hvizd nás doslova vysvobodil a výhra 3:2 znamenala boj o 9. místo. V něm jsme se utkali se Slavii Praha - černá. Opět přišla škola fotbalu a prohra 0:4 nakonec znamenala celkové 10. místo.
Jako trenér jsem rád, že jsme se mohli takhle kvalitního turnaje zúčastnit. Bylo vidět, že prvoligové týmy jsou už někde jinde. Hra do těla, pokrytí míče, chuť získat co nejrychleji míč na svoje kopačky, to byly podle mě největší rozdíly. Kluky ale musím pochválit, druhou skupinu jsme dohrávali pouze se dvěma náhradníky, a i když fyzička docházela mílovými kroky, tak to nakonec dohráli se ctí a rozhodně se nemají za co stydět.
Sestava týmu: Bureš Filip, Dvořák Matyáš, Halamka Daniel, Krajčovič Lukáš, Kryštof Adam, Litochleb Adam, Musil Štěpán, Stehlík Filip, Zelený Filip
