Hlavním stavebním kamenem každého úspěšného fotbalového klubu jsou mládežnické celky, které jsou i základnou pro týmy dospělých. Vytvořit mladým fotbalistům odpovídající podmínky pro jejich další růst není vůbec jednoduché. O mládeži jsme si proto povídali s manažerem mládeže fotbalového klubu panem Vojtěchem Zedníčkem.

A mužstvo zažilo fantastický loňský rok, na který se prozatím letos nepodařilo navázat. V sestavě nastupuje několik odchovanců, jak funguje propojení mezi A mužstvem a devatenáctkou?
Co se týká loňské sezóny, kluci odvedli solidní práci. Druhé místo a možnost dodatečného postupu do třetí ligy, nás všechny mile překvapilo. Bohužel šibeniční termín, kdy jsme se museli přes víkend rozhodnout, zda nabídku přijmeme či odmítneme, zapříčinilo, že jsme hlavně z finančního hlediska dodatečný postup odmítli. To se samozřejmě promítlo i do letošního ročníku. Vždy takovéto rozhodnutí nechá v hráčích určité zklamání, které se hned projevilo v letní přípravě a na začátku podzimní části soutěže. Trenéři ale odvedli perfektní práci, tým začíná mít opět svou tvář a jsem přesvědčený, že v příštím ročníku se o třetí ligu popere. Ta by našemu klubu určitě slušela a vzhledem ke statutu klubové akademie, bude třetí liga v brzké době nutností. Je třeba jít ale postupnými kroky.

Jinak pro náš klub je prioritou v mládeži produkovat, vychovávat hráče pro A tým, a to nejen pro Žďár nad Sázavou, ale také pokud možno pro profesionální fotbal či okolní kluby. Propojení mezi mládeží a muži funguje, ale samozřejmě je vždy co zlepšovat a hledat další možnosti, jak se v tomto směru posouvat.

Výchova hráčů pro profesionální fotbal, jsou v nynější mládeži naděje, které v budoucnu mohou jít ve šlépějích ligových hráčů Michala Kadlece či Aleše Chmelíčka?
Máme přes dvacet kluků či holek v ligových mládežnických týmech, ať už je to Jihlava, Zbrojovka Brno, Pardubice nebo Slovácko. Několik dalších talentů určitě registrujeme také u nás, konkrétní ale nebudu. Záleží jen na každém z nich, jak dále budou svůj talent rozvíjet, na sobě pracovat a snažit se prosadit. Jak všichni víme, jen talent nestačí.

Devatenáctka i sedmnáctka se každý rok pohybují ve vyšších patrech tabulky dorostenecké divize. Jak hodnotíte jejich výkony?
U19 by měla být výstavní tabulí mládeže, v níž se hráči formují pro dospělý fotbal, a ukazuje nám, jak jsme s hráči pracovali od přípravek. Co se týká umístění, věříme, že v brzké budoucnosti je v našich silách postup do moravskoslezské dorostenecké ligy, která je pro nás nutností v návaznosti na žákovské soutěže.

Protože máme jen jeden mladší dorost, hráči, kteří se posouvají ze žáků, se seznamují s dorosteneckým fotbalem. Cílem je připravit kluky po kondiční a taktické stránce na navazující ročník U19. V tomto směru se nám to daří, v letošní sezóně za U19 pravidelně nastupuje dva až pět hráčů, kteří věkem působí ještě v U17.

Většinu odehrané soutěže mají za sebou i žákovské celky. Jak jste spokojeni s cíli, které jste si stanovili před začátkem soutěže?
Žákovské týmy nám dělají velkou radost. Pokud začneme od nejmladší kategorie U12, ta na podzim dokonce vyhrála svoji skupinu žákovské ligy, kdy za sebou nechala celky jako Sigma Olomouc, Slovácko či Zbrojovku Brno. Přechod na větší hřiště kluci zvládli bez větších problémů, kvalita tohoto ročníku je obrovská, jejich velkou devízou je pracovitost a ochota se neustále zlepšovat. U kategorie U13 narážíme na to, že jsme v tomto ročníku měli velmi málo dětí. V podstatě pořád stavíme nový tým, převážně z hráčů hrající krajské či okresní soutěže. Vše je ale o zkušenostech, trpělivosti, práci na trénincích či v zápasech. I zde můžeme pozorovat, že tento tým se postupně zvedá. Inspirací pro ně můžou být o rok starší kluci z U14, kteří jakoby jim dávali návod, jak se z podceňovaného týmu dá vypracovat na obávaného soupeře. Protože pokrok, který kluci udělali za poslední dva roky, je pozoruhodný. Kategorie U15, která jako jediná hraje o naše další působení v žákovských soutěžích, taktéž herně nepropadá, i když jsme si od tohoto týmu slibovali daleko více. Zde hlavně bojujeme s tréninkovou docházkou, kde má hodně kluků rezervy a pak je to znát i na jejich výkonu v zápasech, i když předpoklady mají. Věříme, že i v tomto ohledu dojde ke zlepšení a společně se budou posouvat výše.

V klubu je také šest kategorií přípravek. Jak se daří práce s těmi nejmenšími?
Za mě je to nesmírně náročná a nedoceněná práce, také jsem si prošel všemi kategoriemi přípravek, takže vím, o čem mluvím. Všem trenérům od nejmenší U6 až po U11 patří velké uznání za práci, kterou odvádějí. Je to jedno z nejdůležitějších období výchovy hráče - fotbalisty. Proto se také snažíme, aby se trenéři vzdělávali a měli patřičnou trenérskou licenci k trénování přípravek. Velký dík za odváděnou práci patří všem těmto trenérům.

Dvě kategorie postoupily na finálový turnaj Planeo Cupu, neoficiálního mistrovství ČR. Jak si tohoto úspěchu ceníte?
Uspět v konkurenci daleko větších klubů je obrovský kredit pro Žďár. V posledních letech máme vždy alespoň jeden tým na závěrečném turnaji, před dvěma lety to byla kategorie U10 (ročník 2012 - 4. místo), loňskou sezónu kategorie U8 (ročník 2015 - 9. místo), v letošním roce po dlouhé době jsme zastoupeni dvěma týmy. Kategorie U11 (ročník 2013) se již na závěrečný turnaj v minulosti probojovala, nicméně Covid vše nakonec zrušil. Proto si kluci premiéru ve finále odbydou v letošním roce, těšit se můžou na zvučné týmy ve své základní skupině. Druhým týmem je kategorie U12 (ročník 2012), tým který dosáhl před dvěma lety obrovského úspěchu, kdy pouhé dva body ho dělili od umístění v první trojce.

Jaké jsou vize a cíle, kam se má mládež ve Žďáře nad Sázavou ještě posunout?
Hlavním a nejdůležitějším cílem je mít plné hřiště dětí, což si myslím se nám v posledních letech daří. Důkazem je téměř 230 dětí, od těch nejmenších U6 až po U19. Vždyť odtrhnout děti a mládež od různých neřestí, které nabízí dnešní doba, vytvářet v nich pozitivní vztah ke sportu a ke kamarádům, je pozitivní pro celou společnost.

Určitě dalším cílem je udržet statut akademie pro další roky. Již v letošním roce došlo k výraznému zeštíhlení, kdy akademie v rámci republiky se zredukovali na polovinu. Jsem rád, že mezi 77 kluby z celé ČR je i ten náš, nicméně je to pro nás závazek na další roky. Jak jsem již zmínil, nutností v brzké době je pro nás dorostenecká moravskoslezská liga, tak aby zde byla plynulá návaznost na žákovské soutěže, určitě v budoucnu bude tlak na vytvoření dívčích týmů, i na větší propojení s dospělým fotbalem. Ale tím nejaktuálnějším tématem jsou pro nás momentálně sportovní třídy na ZŠ, kterému se v poslední době začínáme intenzivně věnovat.

Samozřejmě na výše uvedené musíme mít i odpovídající kvalitu, abychom všechny mládežnické soutěže mohli hrát. Pevně věřím, že zájem jak našich hráčů, tak i z okolních týmů, hrát vyšší soutěže, sportovně se posouvat, rozvíjet, stále je a zájem kluků či holek hrát ve Žďáře nad Sázavou nebude v budoucnu opadat, ale naopak se navyšovat. Zatím se nám daří jednotlivé kategorie naplňovat, je to známka toho, že něco děláme dobře a trenéři odvádějí dobrou práci. Na to pak samozřejmě navazuje i zájem o naše hráče v mládežnických ligových týmech. Vše ale musí být nastaveno tak, ať hráči odchází v době, kdy opravdu svým talentem převyšují své spoluhráče.

Jsem rodič a chci dát své dítě na fotbal. Proč si mám vybrat právě Žďár nad Sázavou?
Jak už jsem zmiňoval, v klubu pracují trenéři, kteří odvádějí perfektní práci. U dětí dokážou vybudovat lásku nejenom k fotbalu, ale ke sportu všeobecně. Jsme malý klub, sázíme na příjemné pozitivní prostředí, aby se děti na tréninky těšily. Navíc není důležitý jen fotbal samotný, ale především sociální kontakt s novými kamarády, spoluhráči.