Postup vybojovaný v posledním kole ročníku 1982-83 znamenal tehdejší nejvýznamnější událost ve více jak šedesátileté historii žďárské kopané. Fotbalisté z Vysočiny vybojovali jako nováček soutěže prvenství v Divizi - skupina C a tím i postup do třetí nejvyšší soutěže v Československé republice.

Neméně pozoruhodná byla bilance tří předcházejících sezón. Na jaře 1980 si totiž žďárský celek vybojoval postup z I.A třídy do krajského přeboru. Zde se ohřál jen dvě sezóny a následoval postup do divize. Ke zmíněnému vzestupu pomohla žďárským tak trochu náhoda, když byl tým první rok v krajském přeboru po podzimu na sestupovém předposledním místě. Přes zimu se tým poohlédl po posilách v brněnském Zetoru, ale po neúspěšném jednání se místo hráčů stěhoval do týmu trenér Radovan Zeman. Ten dokázal stmelit kolektiv a bez velkých změn v sestavě dokázal z hráčů dostat maximum. Výsledkem byla nejprve záchrana krajského přeboru a posléze i dva postupy v řadě.

První postup z I.A třídy

V sezóně 1979-80 se tým pod vedením trenéra Drinky rozjížděl na podzim velmi pozvolně a do čela tabulky se dostal až ve 12. kole. Hlavním stavebním kamenem byla nedobytnost domácího hřiště, když si z Bouchalek odvezly po bodu jen TJ Znojmo 1:1 a z derby Nové Město na Moravě 2:2. V posledním podzimním kole se v souboji o vedoucí příčku utkal Žďas s Ivančicemi a po prohraném poločase 0:1 přišel ve druhém poločase střelecký koncert domácích a vítězství 4:2. O podzimní branky se podělily s osmi zásahy Jan Sláma a Miroslav Veselský, 6 branek vstřelil Stanislav Zedníček, 5 branek Jindra Ryvola, 3 branky František Martaus. Po jedné Láďové Průša a Fiala.

Do jarní části vstoupil tým po nepovedeném zimním turnaji na Modetě Jihlava, kde z pěti zápasů jen jeden vyhrál s očekáváním. V soutěži se však rozjel a prvních šest zápasů nenašel přemožitele. Poté přišli sice tři prohry na venkovních hřištích, ale důležité bylo derby vítězství v Novém Městě 2:1. Domácí hřiště bylo však dále nedobytnou tvrzí až do předposledního kola. Zde fotbalistům Žďasu stačil k postupu bod, ale bohužel přišla studená sprcha a prohra s RH Znojmo 0:2. V posledním kole pak žďárští přeci jen stvrdili postup na hřišti Ivančic, kde zvítězili 7:3. Ve Žďáře byl tedy potřetí v historii vybojován krajský přebor. Střelecky se v sezóně nejvíce dařilo Zedníčkovi, který vsítil 16 branek, Veselský 14, Ryvola 11, Sláma 10, Martaus 5. O ostatních 10 branek se podělilo osm hráčů.

Záchrana krajského přeboru v jarní části soutěže

V sezóně 1980-81 se týmu jako nováčkovi soutěže v krajském přeboru na podzim příliš nevedlo a po 14. kole uzavíral tabulku. Poslední zápas však překvapil v Blansku, když do té doby prohrál všech šest duelů na hřištích soupeřů a zvítězil 3:1. Do jarních bojů již vedl tým zmiňovaný trenér Zeman a žďárští využili hlavně domácího hřiště, když všech pět prvních domácích zápasů vyhráli při skóre 21:3. Překvapivě obrali o body i o postup hrající Slušovice 2:2, Kroměříž 1:1 a Ratíškovice 2:1 a soutěž zachránili devátým místem. Nejvíce branek v sezóně nastřílel Zedníček 16, Jindra Ryvola 11, Riedl 6, Pavel Ryvola a Šindelka po 4. Ostatních jedenáct branek vstřelilo šest hráčů.

Druhý postup do divize

V sezóně 1981-82 tým pokračoval v úspěšných vystoupeních na domácím hřišti a v sedmi duelech jen jednou remizoval s Modetou Jihlava 2:2. Celý podzim se díval na záda vedoucím Ratíškovicím, kde podlehl po přestřelce 3:4. Konečné druhé místo s dvoubodovou ztrátou bylo dobrým vkladem do jarních odvet. Do nich žďárští vstoupili ve vítězném duchu a v pátém jarním kole se utkali o vedoucí příčku s Ratíškovicemi a brankou Zedníčka vyhráli 1:0. Od tohoto momentu již před sebe v tabulce nikoho nepustili. Zajímavá byla opět vítězná domácí bilance všech osmi vyhraných zápasů při skóre 24:4. Nejlepším střelcem krajského přeboru se stal Stanislav Zedníček s 19 brankami, Stýblo přidal 10, Jindra Ryvola 9, Riedl 8, Jan Sláma a Vlasta Dvořák po 6. Ostatních osm branek přidalo 5 hráčů.

Třetí postup do II.NFL přinesl jarní finiš

V postupové divizní sezóně 1982-83 se v podzimní části soutěže tým postupně rozkoukával. Po úspěšném vstupu, kdy tým Ždasu dvakrát zvítězil přišly postupně čtyři podzimní prohry. Doma s Vysokým Mýtem a Chrudimí, venku v Kutné Hoře a Týnci nad Sázavou. Po polovině soutěže se tak Žďas koukal s minimální ztrátou na záda vedoucí Vlašimi a druhým Vojkovicím.

V jarní části rozhodly o postupu dvě věci, které se žďárskému celku povedly. První byla nedobytná tvrz domácích Bouchalek, kdy odtud všechny celky odjely s prázdnou a druhou byl výborný start do odvetných zápasů. První jarní kolo jelo mužstvo na hřiště druhých Vojkovic a po poruše autobusu dorazilo na místo snad deset minut před začátkem utkání. Zápas však dopadl nad očekávání vysokým vítězstvím 4:1. Stejným výsledkem odjel s prohrou další kolo ze Žďáru silný Brandýs nad Labem. Ve třetím kole pak čekala nejtěžší překážka vedoucí celek soutěže Vlašim. Ta se v domácím utkání snažila, ale dokonce nevyužila po červené kartě ani přesilovku proti deseti žďárským hráčům. V zápase tak diváci branku neviděli a jak se poté ukázalo byl to veledůležitý bod v boji o postup. Poté následovala pětizápasová šňůra vítězství a ani prohry v Chrudimi (zde rozhodčí neuznal Žďáru 4 branky) a v Hradci Králové B neohrozili vedoucí příčku tabulky. Před posledním kolem se oba celky srovnaly v tabulce bodově na prvních dvou příčkách. Při stejné vzájemné bilanci a očekávaných výhrách obou celků měl Žďas lepší skóre. Vlašim tak musela vyhrát v Pardubicích s místní Lokomotivou o šest branek nebo čekat na žďárské zaváhání. Na Bouchalky přijel poslední a již sestupující Jablonec B. Poslední krok bývá vždy nejtěžší a těsná výhra 2:1 a zpráva z Pardubic, kde Vlašim remizovala 2:2 mohla odstartovat dlouhé postupové radosti.