Žďárská stopa v profi fotbale! Šimon Sedlák udělal klíčový krok kariéry a v Jihlavě podepsal profesionální smlouvu. Jak vzpomíná na své začátky v FC Žďas, v čem vidí klíč k úspěchu a proč je pro něj nejdůležitější radost ze hry?

1.Gratulujeme k podpisu profesionální smlouvy s FC Vysočina Jihlava. Jaké byly tvoje první pocity?

Pocity byly hodně smíšené. Na jednu stranu jsem měl obrovskou radost, ale na druhou stranu se mi tomu nejdřív vůbec nechtělo věřit. Trvalo mi chvíli, než mi vlastně došlo, co se stalo a že je to realita.

2.Co pro tebe podpis první profesionální smlouvy znamená?
Znamená to pro mě strašně moc hlavně v tom, že vidím, že si mě klub váží. Je to pro mě důkaz, že ve mně vidí potenciál a věří mi, což mi dodává obrovskou chuť do další práce.


3.Když se ohlédneš zpátky, jak vzpomínáš na své začátky v našem klubu?
Vzpomínám na to jen v tom nejlepším. Užil jsem si tam doslova každý trénink. Byla tam tehdy skvělá parta kluků a super trenéři, na které moc rád vzpomínám. Bylo to skvělé období.


4.Máš nějakou oblíbenou vzpomínku na období, kdy jsi u nás působil?
Nejvíc asi na to, když jsme jako malí kluci jezdili po turnajích. Ty společné víkendy, zápasy a to, jak jsme drželi spolu, mělo neuvěřitelnou atmosféru.


5.Ve čtrnácti letech jsi přestoupil do Jihlavy. Jak náročný byl přechod do většího klubu?
Náročné to bylo hlavně po psychické stránce. Ze začátku pro mě bylo těžší zapadnout do nového prostředí a taky byla hned vidět velká konkurence, na kterou jsem nebyl zvyklý. Musel jsem se s tím v hlavě nejdřív trochu srovnat.


6.Co bylo po příchodu do Jihlavy nejtěžší a naopak co ti pomohlo se prosadit?
Nejtěžší bylo zvyknout si na ten každodenní tlak, že musím neustále podávat stoprocentní výkony. Prosadit mi nakonec pomohlo to, že jsem zdravě věřil sám sobě a ve své schopnosti.


7.V uplynulé sezoně jsi patřil k oporám týmu U17 v Celostátní lize dorostu a dostal ses i do U19. Jak hodnotíš svůj poslední ročník?
Hodnotím ho velmi pozitivně. Dařilo se mi a jsem rád, že jsem mohl týmu pomoct. To, že jsem dostal šanci posunout se i do U19, pro mě byl skvělý bonus a obrovská zkušenost.


8.Kdy ses dozvěděl, že klub uvažuje o profesionální smlouvě?
Bylo to někdy během jarní části sezony. Když mě s tím klub oslovil, byl to skvělý impuls. Snažil jsem se ale dál soustředit hlavně na fotbal a na hřiště, aby mě to nerozptylovalo.


9.Co podle tebe rozhodlo o tom, že sis profesionální kontrakt zasloužil?
Myslím si, že rozhodla moje pracovitost a to, že jsem si udržel stabilní výkonnost. Snažil jsem se podávat co nejlepší výkony jak ve své kategorii, tak i tehdy, když jsem dostal šanci v lize staršího dorostu U19.


10. Na čem musíš podle sebe ještě nejvíce zapracovat, aby ses posunul zase o krok dál?
Určitě musím zapracovat na fyzické kondici, abych byl lépe připravený na chlapský fotbal. A taky na rychlosti rozhodování pod tlakem, protože ve vyšších kategoriích máte na všechno strašně málo času.


11. Máš nějaký fotbalový vzor nebo hráče, kterým se inspiruješ?
Nemám vyloženě jeden vzor, podle kterého bych se opičil. Chci jít svou vlastní cestou a být na hřišti jedinečný. Ale pokud mám jmenovat jednoho hráče, kterého mám opravdu rád, tak je to Neymar.


12. Jaké máš cíle pro nejbližší období?
Mým hlavním cílem je teď co nejrychleji se adaptovat a prosadit se v chlapském fotbale. Chci na sobě dál makat, abych byl pro tým platným hráčem.


13. Sleduješ ještě výsledky našeho klubu?
Jasně, sleduju vás pořád! Dokonce se občas, když mám čas, chodím osobně podívat na zápasy staršího dorostu.


14. Co bys vzkázal současným hráčům našich přípravek a žákovských kategorií, kteří sní o podobné cestě?
Aby hráli fotbal v první řadě pro radost a zábavu. Ať si s tátou, kamarády nebo klidně sami hrají s míčem kdekoli a kdykoli to jde. Ta čistá radost ze hry je ze všeho nejdůležitější.


15. Jakou radu bys dal mladým fotbalistům, kteří chtějí jednou podepsat profesionální smlouvu?
Důležitá je trpělivost, pracovitost a disciplína. Bez toho to prostě nejde. I když přijdou chvíle, kdy se nedaří, je potřeba zatnout zuby a jít dál.


16. Kdo měl na tvé fotbalové cestě největší vliv a komu bys chtěl za dosavadní podporu poděkovat?
Největší poděkování patří mé rodině, hlavně taťkovi a dědovi. Fotbalem žijí se mnou od mých prvních kroků na hřišti, prožívají se mnou každý moment a bez jejich podpory a zázemí, které mi vytvořili, bych tuhle smlouvu dneska nepodepisoval. Patří jim moje obrovské díky.